Montessori školky Praha 5 Slivenec

elipse posílal nějaký předmět, aby děti udržovaly pozornost a věděly, kdo je zrovna na řadě s mluvením. Pokud některé dítě mluvit nechtělo, prostě předmět podalo dalšímu kamarádovi. Sedmým rozdílem je využití a zapojení dramatické výchovy do výuky. Jedna z učitelek, Bára, má za sebou kurz dramatické výchovy. Proto se jí, i spolu s Katkou, snažily plně využívat při dopolední elipse. Nejčastěji se dramatická výchova využívala jako metoda práce. Děti si pomocí zkušenostního učení osvojovaly nové poznatky a skutečnosti. Hlavní metodou dramatické výchovy se ve třídě stala úplná hra, založená na hraní rolí, která je podle Valenty primární Klukovice metodou dramatické výchovy. Děti si na vlastní kůži vyzkoušely několik pohádek, učily se repliky, oblékaly si kostýmy. Do hlavních rolí se většinou obsazovaly starší děti, jelikož byly schopny pochopit zadání, nestyděly se a zapamatovaly si hlavní repliky. Kostým chtěly montessori školky Slivenec mít oblečené všechny děti, naštěstí jich bylo vždy dost a na každého se dostalo. Až na drobné výjimky děti nepociťovaly strach ani stud a naplno se vžily do role. Některé děti dokonce při hraní zcela zapomněly na reálný svět a daly plně najevo průchod svých emocí. montessori školce Slivencem Bára ze sebe udělá čarodějnici dá si na hlavu šátek. Před dveře se daly židle imitující smrky a děti se musí potichu doplížit až ke Ohrada dveřím a utrhnout si z nich perníček. Když se však spící ježibaba probudí, děti se musí zastavit a na otázku, co to šramotí,

odpovědět To je jen vetríček Nejdříve jdou na výpravu Mařenky. Když se ježibaba probudí, neztuhnou, ale začnou couvat. Nakonec se jim Barrandov však perníčky podaří uloupnout a vrací se zpět. A na výpravu se vydávají Jeníčci. Jednoho utíkajícího Jeníčka však ježibaba chytí a chlapec se skoro rozbrečí. Ipár děvčat vypadá vyplašeně a Bára si musí sundat šátek, aby si děti uvědomily. Ze je pod ním opravdu Slivenci montessori školkami schovaná jejich učitelka a ne zlá čarodějnice. Teprve poté se děti zase začnou pomalu usmívat. Tato elipsa patřila k nej emotivnějším, Lahovičky jaké jsem viděla. Děti se opravdu tak vžily do osamocených dětí, že se mnohým z nich nepodařilo jejich pocity skrýt. Dokud si Bára montessori školek Slivence nesundala šátek z hlavy a nezačala k nim normálně promlouvat, mysleli si, že jde o opravdovou ježibabu. Párkrát se v elipse objevily i soukromým školkám Praha 5 Slivenec

montessori školky Slivenec

sekundární metody dramatické výchovy, pantomimicko pohybové a verbálně zvukové. Většinou šlo o případy, kdy si nějakou skutečnost snažily znázornit všechny děti. Tak tomu bylo v pohádce O kohoutkovi a slepičce. Kuba s Terkou chodí ve dřepu v elipse, zobou zrníčka, až kohoutek sezobne velké zrno Při replice o kohoutkovi si všechny děti lehnou a kopou nohama Jako poslední utíká Terezka klouče, která po ní chce rosičku. Všechny děti zazpívají písničku Prší, prší, jen se leje Kohoutek vyskočí a všechny děti zakokrhají Bára řekne název zvířete a děti mají dělat zvuk pro zvířátko typický. Padne prasátko, kravička, koník, kočička, slepička, kohoutek. U kočičky si ji i vyzkouší, jsou na čtyřech a dělají kočičí hřbet a lízání smetany. Pak ještě zvuky pejska, oslíka, kozičky. Děti pomocí těla nebo