děti při činnosti nijak významně nevnímaly. V podstatě se dá konstatovat, že samy děti estetické hry nijak nepraktikují. K tomuto typu her je třeba vedení a to v této části po většinu času není. Zato se ve velkém počtu objevují průpravné hry a cvičení. Budu je jmenovat ve montessori školky Lochkov stejném pořadí, jako jsem uváděla v kapitole teoretické části. Rozehřívací hry se v této třídě moc často neobjevují z důvodu Praha 16 dodržování pravidel a zákazu jakéhokoli běhání a řádění. Výjimkou se stal jeden pátek, kdy na dětech byla vidět neposednost a touha po aktivnějším vybití energie. Proto jim Bára vytáhla trampolínu. Kluci schovají kostky a Bára vytáhne trampolínku. Přidá se k nim i Monika. Střídají se po deseti skocích a sami si to počítají. Milan má tendenci nenápadně předbíhat, Monča zase skáče do dvaceti. Bára jim ještě vytáhne koberec, aby mohli válet sudy. Monča navíc podlízá pod stolem a židlemi, Bára to povo, ale jen pod stolem, židle odstraní. Lahovičky Děti si nakonec stejně židličky nachystají. Přidala se k nim Verča. Děti však místo dráhy začaly spíše běhat dokola. Monča přidala další kobereček a táhne na něj židli se slovy, že jde tahat věž. Lukáš se vydováděl a vzal si pomůcku. Katka s Bárou začnou sklízet školka montessori Lochkovem dráhu, děti už nedodržují pravidla. Dětem opravdu stačí chvíle na to, aby se vydováděly a zbavily přebytečné energie. Z původního plánu skákání na trampolíně se vyvinula celá opičí dráha. V momentě, kdy děti začaly vymýšlet další, s činností nesouvisející
aktivity, učitelky zasáhly, a aktivnější směr zábavy zatrhly. Smyslové hry se objevovaly střídavě v individuálním i řízeném programu.