Montessori školky Praha 5 Řeporyje

třech prasátkách. Děti mají vytyčený prostor, ve kterém se smějí pohybovat a dodržují ho. Šestým rozdílem je aktivní vyvolávání a Luka neustálé udržování pozornosti dětí. Objevuje se pouze při elipse vedené učitelkami. Skoro každý den učitelka položí minimálně jednu otázku, na kterou musí všechny děti postupně odpovídat. Nic takového se v individuální části neděje. Myslím si, že jde hlavně o snahu udržet pozornost dětí a také poskytnout možnost zapojit se a popřemýšlet nad otázkou. Učitelka Bára bude vydávat zvuky a děti musí hádat, o které zvíře jde. Měě Lukáš řekne ovečka. Bára zopakuje zvuk a řekne, že na začátku je písmenko M. Terezka začne vykřikovat kůzle, že ovečka dělá béé. Pak to začnou zkoušet další děti, Kuba předvede kohouta. Lukáš slepičku, Franta prase. Verča krávu, což Markétka, která je na řadě, neuhodne. Pokračuje Jirka, jež správně hádá krávu. Tato událost se odehrála devátý den pozorování. montessori školky Řeporyje Učitelka nejprve předvedla dětem, co po nich bude chtít a pak se děti postupně po elipse střídaly. Vždy ten, kdo uhodl, předváděl. Jindy nechává učitelka zahloubat děti v jejich fantazii, položí dětem otázku a nechává děti, ať nad ní přemýšlí. Jako tomu bylo jedenáctý den pozorování. A Bára má něco v krabičce. Ptá se, co by tam mohlo být Jitka střevíce, Lukáš šaty, Verča kapesník, Monča korále, montessori školky Řeporyje Verča gumička, Kuba šperky, Bety kuličky, Kamila neví, Honza neví. Je tam kapesníček a prstýnek. Některé děti byly po této odpovědi Ohrada

smutné, že neuhádli správnou odpověď. Bára jim vysvětlí, že nešlo o to správně určit, ale aspoň se o to pokusit, což se většině dětí povedlo. Tyto aktivity byly spojeny i přímo s hraním pohádek. Místo toho, aby učitelka vyprávěla příběh sama, nechala děti, ať montessori školka Řeporyjemi každý přispěje troškou do mlýna. Vhodně toho využila učitelka Bára při pohádce o tom, jak pejsek s kočičkou vařili dort. Každé dítě řeporyjskou pražskou cvičit dítěte

školka montessori Řeporyjí

se mohlo zapojit a říct, co si myslí, že do dortu dali. Bára pošle pokličku a každý řekne, co si myslí, že dali do dortu. Monča zelí, Katka mlíko, Bety neví, Honzík předá slovo Lukášovi, ten řekne bonbony, Nikolka myš, Milan čokoládu, Tomáš oříšky, Jitka hlavu z husy, Verča banán. Vůbec nevadilo, že některé ingredience se ve skutečné pohádce neobjevily. Děti si tak vytvořily svůj vlastní imaginární dort, o což v podstatě šlo. Další využití aktivit bylo často po víkendu, kdy se děti sešly a společně si povykládaly, co dělaly. Místo Praha 13 toho, aby se překřikovaly a předháněly, zvolila učitelka Katka metodu zapojení každého. Katka se se všemi přivítá, hlavně s dětmi, které tu dlouho nebyly. Pak pošle po elipse plyšové a děti vyprávějí, co dělaly o víkendu. Katka byla ve škole a na běžkách. Jitka na Lužiny horách a za babičkou. Monča až bude velká, může chodit do Afriky. Kamila nechce říct. Bety byla lyžovat s mamkou, taťkou a babičkou. Petra zaskakující učitelka byla na procházce, Honzík neví, Nikolka taky neví, Milan byl na lyžích a z toho se uzdravil, Tomáš byl nemocný, Řeporyjím montessori školkou dlouho povídá a nejde mu rozumět, Monča mezitím vydává různé zvuky pusou a velmi vyrušuje a Lukáš neví. Většinou se po