Montessori školky Praha 9 Českomoravská

morfologicko syntaktickou, lexikálně sémantickou, foneticko fonologickou a pragmatickou. Vývoj morfologicko syntaktické roviny, kterou lze montessori školka Českomoravskou chápat jako rovinu gramatickou zahrnující aspekty morfologie, flexe a syntaxe, můžeme začít sledovat zhruba okolo prvního roku života. V Českomoravská tomto období dítě začíná s prvními krůčky vyslovovat i svá první jednoslabičná a později i víceslabičná slova, jež mají charakter jednoslovných vět, a kterými zpočátku vyjadřuje zejména své emoce, přání a prosby. Gramatiku si dítě osvojuje samo na základě tzv. transferu přenosu, což znamená, že gramatická spojení, která opakovaně slyší v určitých situacích, použije analogicky i v podobných situacích. Z jednoslovných vět se tedy kolem druhého roku stávají dvouslovné a po třetím roce s rozvojem komunikační řeči již začíná tvořit jednoduchá souvětí a postupně používat v řeči všech slovních druhů a singuláru a plurálu. Po čtvrtém roce v rámci tzv. intelektualizace se již zpravidla vyhlazují různé fyziologické nesrovnalosti a nedostatky v gramatické struktuře řeči a po šestém roce je již dítě schopné tvořit souřadná a podřadná souvětí, časovat a skloňovat Klenková, J., Z hlediska lexikálně sémantické roviny Českomoravské montessori školkám sledujeme tzv. pasivní a aktivní slovní zásobu, definici různých pojmů či úroveň zobecňování Bytešníková, I., s. V rámci pasivní Vysočanská slovní zásoby se soustředíme na pojmy, kterým dítě rozumí a u aktivní, kterých běžně užívá v řeči. První záblesky pasivní slovní

zásoby můžeme začít registrovat okolo desátého měsíce, tedy v rámci tzv. období rozumění řeči, kdy dítě sice ještě nechápe podstatu daných pojmů, ale jelikož se často opakují, dokáže si je spojit s nějakou konkrétní situací. Intuitivně se již umí vžít do montessori školky Českomoravská situace prostřednictvím instinktivního pochopení mimiky, muzických elementů řeči, gest a jazyka jako systému znaků, a proto dokáže Palmovka projevit motorickou reakci, např. udělej paci, paci, ukaž, jak si velký, apod. V tomto období zároveň již dovede dobře napodobit melodii, rytmus řeči a pohyby mluvidel Klenková, J., Aktivní slovní zásobu začínáme sledovat až s nástupem prvních slov, které nejprve pojímá Jarov všeobecně jedná se o tzv. hypergeneralizaci, později dochází k opačné tendenci tzv. hyperdiferenciaci, kdy naopak jsou dané pojmy ryze

montessori školku Českomoravské

striktní a konkrétní. Pro rozvoj slovní zásoby, jak doporučuje J. Bednářová a V. Šmardová je důležité s dítětem dostatečně montessori školky Českomoravská komunikovat, vše, co vidí, slyší, dělá, prožívá, pojmenovávat a okomentovávat, a tak jeho aktivní i pasivní slovník prudce rozšiřovat. Dle D. Kutálkové by však měl být rozhovor s dítětem spontánní a ničím nevynucovaný, aby nedocházelo k přetížení dítěte, ztrátě motivace a touhy dál si slovník rozvíjet. K nárůstu a rozvíjení slovníku totiž přirozeně přispívá i dítě samotné a to v rámci tzv. prvního a druhého věku otázek. První věk otázek nastává okolo roku a půl, kdy ho zajímá, co je to, kdo je to, kde je to. Druhý věk otázek nastává po třetím roce, kdy se ptá proč, kdy, apod., a tak si rozšiřuje náhled na svět a okolní dění, což plynule pokračuje