Montessori školky Praha západ Osnice

rozčilovaly Tohle jsi udělal špatně, Podívej se na Co z Tebe jednou bude, když největším paradoxem je, že to pak v dospělosti používá montessori školkách Osnici tyto věty sám a diví se, že jej jeho děti nevnímají. Mnohdy děti poslouchají jen proto, aby měli od rodičů klid a nebyli potrestáni, nikoliv však z toho přesvědčení, že je to tak správné. Na rodičích, ale i vychovatelích v mateřských školkách je, naučit děti dělat věci z vlastního přesvědčení, aby vnitřně přijaly normy a hodnoty, ke kterým se je snažíme vést. Výchova, která je založená na mocenském principu, má své patřičné důsledky vzdor nebo poslušnost. Jestliže ale chceme zodpovědné dítě, musíme náš styl výchovy změnit v partnerský přístup. Zodpovědnost tkví v tom, že dítě samo dokáže zhodnotit, co je správné a co ne, autoritativní přístup má jen ten důsledek, že se dítě buď vzbouří, nebo pasivně poslouchá, co mu dospělý nařizuje. Kopřiva a spol., Z neefektivního stylu komunikace na efektivní způsob komunikace Neefektivní komunikace Negativní hodnocení osoby a jejich kvalit Každé negativní hodnocení vyvolává pocit ohrožení, člověk má tendence se bránit. Tento stav pak blokuje schopnost vyřešit daný problém. Posuzování druhých či Osnici montessori školka srovnávání někoho s ostatními je vysoce rizikový komunikační způsob. Jestliže se dospělý zaměřuje na chyby dítěte, měl by kritiku Osnice přeměnit spíše na zpětnou vazbu, začít pozitivně, ukázat mu, jak by se to dalo popřípadě napravit. V okamžiku, kdy začneme dítěti Kocanda

vyčítat jeho chyby, cítí se provinile, poníženě před námi. Správný důsledek by však měl být takový, že dítě samo zjistí, co udělalo zle a jeho pocit provinění vychází přímo z něj. Většina dospělých si myslí, že když dají před dítě vzor, bude pro dítě

montessori školku Osnici

snazší napodobit jeho správné jednání. Ve skutečnosti to tak ale nefunguje, srovnávané dítě prožívá pocity méněcennosti. Jestliže jej Herink budeme srovnávat s jiným dítětem, jediným výsledkem je, že jim navzájem zhoršíme vztah. Každé dítě má svůj individuální rozvoj. Kopřiva a spol., Zaměření se na to, co není v pořádku Většinou se mluví o tom, co není v pořádku, co ten druhý dělá špatně. Dospělý, ve snaze, aby dítě naučil, co je správné, tak mu zakazuje celou škálu věcí. Například Tohle nedělej, Takhle je to špatně, To se Ti tedy nepovedlo Zapomíná už však na to, jak dítěti ukázat, co konkrétně udělalo špatně a jak by se to dalo příště udělat lépe. Hlavním paradoxem výchovy mnohdy je, že čím víc dítěti budeme určité věci zakazovat, tím víc je bude dělat. Především děti montessori školky Osnice předškolního věku budou těžce vnímat příkazy jako Na to nesahej, Neber to apod. Opět je zde velmi dobrá komunikační varianta. Na místo zákazu pomoci dítěti k lepšímu řešení. Například větu Nešlapej do toho bláta lze změnit na Bláto se dá obejít, zkus to. Dítě Zdiměřice potřebuje nějaké výzvy. Kopřiva a spol., Negativní zmínky o minulosti a budoucnosti Obecně, když někomu vyčítáme špatné činy z montessori školky Osnice minulosti, nevede to k žádnému produktivnímu konci. Hlavní je uvědomit si, že minulost už nezměníme, proto je zbytečné používat věty